MENU
Zpět na výpis akcí

Ohlédnutí za 32. ročníkem Bílého kamene 2026

Datum konání: 3.5.2026
Letošní cykloturistický Bílý kámen se vydařil co do organizace i počasí. Víceří návštěvníci sdělovali, že je moc fajn, že my, Lubavia, každý rok přineseme něco nového a zajímavého.

Letos vás, návštěvníků, přijelo 7115 a mnoho z vás jsme uvítali na našich Lubavia stanovištích. Zajímali jste se o život v zaniklých obcích, o floru a faunu zde na Libavé i o naši činnost jako takovou. Pozitivně jste kvitovali materiály a erudici našich lidí. Děkujeme za možnost být součástí této akce s organizátory: Spolek Haná, AČR, VÚ Libavá, VP a VLS.

Pro letošní Bílý kámen jsme si nově připravili

  • Keramickou známku pro kapli v Nepřivazi.
  • Placky k výročí 10 let činnosti spolku.
  • Výstavu o 10 letech činnosti Lubavie na stanovišti v Nové Vsi nad Odrou.
  • Velký baner a cedule s fotografiemi a povídáním na Nepřivazi.
  • Ceduli s historií hřbitova na Nové Vsi nad Odrou.

Jak prožili Bílý kámen naši členové na jednotivých stanovištích

Varhošť (Romča a Břeťa + Eliška)

Za naše tradiční stanoviště na Varhošti máme letos převážně jen slova chvály a poděkování za vzornou přípravu akce. Jeli jsme ráno vlakem v 5.00 z Olomouce do Domašova a pak na kolech s vozíkem přes ještě prázdný VVP, bylo to krásné! Pocitově bylo méně lidí oproti loňskému roku a bylo to více nárazové, občas velká skupina, že kolem stanoviště ani nešlo projet, občas trochu volněji. Lidé chválili fotky v terénu (velké A3 na příjezdech ke stanovišti), i činnost Lubavie (obnova míst), doporučujeme dát QR kod pro platbu dobrovolného příspěvku.

Taktéž neduhy a stížnosti byly letos veskrze tradiční: hned od rána opakované stížnosti na zamčenou závoru na výjezdu na Daskabát (prý velmi nebezpečné místo), i tradiční nedorozumění lidí kvůli cedulím s nápisem "Bílý kámen", kdy se myslí "akce Bílý kámen", ale lidi to berou jako směrovku k místu a zbytečně pak jedou jinam, a taktéž tradiční chaos kolem číslovaných bodů v mapě a chybějícího jasného značení těchto bodů v terénu. Několik lidí si prý zajelo i docela výrazně, ztratili výšku sjezdem až někam dolů, když pořád čekali na číslo v terénu, a pak byli naštvaní na nás coby první stanoviště na ráně (a my to přitom poctivě reportujeme už 4 roky :)

Naštěstí tentokrát nebyly úrazy a opravy kol (loni jsme ošetřovali několik vážných pádů a opravovali několik nepojízdných bicyklů). Stala se jen jedna věc, která je k smíchu i pláči současně: pán si u nás zamykal kolo pak říkal, že přesně v momentě, kdy zámek zacvakl, si uvědomil, že klíče má dole v autě. Půjčili jsme mu naše kolo a po zdolání dvojité vrcholové prémie se s nimi vrátil :) Děkujeme za krásný den a setkání s fajn lidmi.

Řídící věž Velká Střelná (Ivo, Svaťa, Rosťa)

Ivova parta měla od rána plno. Tisíce lidí, velký zájem o to, kde to vlastně jsou, co se tam cvičí, jaká jsou výcviková zařízení na Libavé atd. Měl jsem tam 4 dalekohledy a 1 spektiv, velmi atraktivní, nejvíc je překvapilo, že vpravo viděli Lysou horu a vlevo Praděd, a rozstřílenou techniku v cílové ploše.

Nová Ves nad Odrou (Soňa, Víťa, Bára, Zdeněk)

Za novoveský tým Soňa: My si na Novou Ves připravili "výstavu k výročí 10 let Lubavie", která sklidila velký úspěch. Nová Ves je rozlehlá v tom, co je přístupné, takže bylo moc fajn, že jsme na ni byli 4. Víťa operoval od památníku obce směr okruh hasičárna, rychta a hospoda, Soňa se starala o výstavní sekci a mladí u stolku u stacionární infocedule "třídili příjem jak na urgentu" - vítali, navigovali ke značeným místům: kapli, škole, studni, sklípku, posílali lidi za Soňou nebo Víťou pro erudovanější odpovědi, a nabízeli informační materiály a drobné památeční věci na prodej. Letos byl příliv návštěvníků pozlovnější a i více rozložen v celém dni, takže byl prostor se lidem věnovat.

Lidi byli milí, s dobrou náladou, zvídaví, sdíleli příběhy z rodinné historie, kdy jejich předkové zažili odsun nebo naopak přišli jako dosídlenci Cyklisté od Březiny sdíleli, jak se žije jim v sousedství VÚ Březina. Další se doptávali, kde a jak získat informace o předcích, kteří zde žili.

Také výstava na plácku nad stacionární tabulí měla velký ohlas. 11 panelů s informacemi a fotkami z naší historie a současnosti si lidé procházeli a četli a pak se případně doptávali nebo rovnou oceňovali naši činnost. Na základě toho jsme se rozhodli oficiálně založit Neueigener Galery a pro příští rok máme předběžně domluveno s Michalem Urbanem, že bychom prezentovali jeho černobílé fotografie ve spojitosti s činností spolku.

Během dne jsme odbavili oba letošní autobusy a od 15:40 do 16:10 jsme lidem, kteří ještě přijížděli, slušně vysvětlovali, proč by měli pokud možno okamžitě opustit VVP. Naše účast a celá práce ve VVP stojí na důvěře a ochotě Armády ČR a nechceme ji pokoušet. Nutno říci, že posledními návštěvníky, které jsme zde provedli po 16 hodjně, byli členové Vojenské policie .-).

Nepřivaz (Maruška, Karel, Marek)

Maruška s Karlem jsou u památníku Nepřivaz již potřetí a jak Maruška napsala: stále byl o povídání, ukázky fotek a staré mapy velký zájem. Letos jsme měli navíc výřez z katastrální mapy z poloviny 19. století. Už po 7.00 jsme měli prvního cyklistu. Lidé přijížděli po skupinách, někdy jsme si je museli rozdělit, abychom hlasem stačili na tolik lidí. O magnetky kapličky zájem byl, někteří přispěli do kasičky jenom tak. Měli jsme i negativní zážitek. Přijela skupinka mladých mužů, jeden se představil jako Pratschke, právník posledního rychtáře. Měl i knihu s fotkami, věděl, kde byla rychta. Povídali jsme si, rozloučili se, ale pak položili kola, šli k ceduli "rychta" a vrátili se asi za 40 minut. Omluvili se a jeli dál. Celkově ale bylo krásně, den se vydařil.

Marek z kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova: Místo bylo výborně připravené i co do materiálů. Velký banner natažený mezi stromy a šipka na kolíku cyklisty upozornily na zajímavost, přesto někteří, co jeli seshora, dobržďovali na poslední chvíli. Ti, co šlapali do kopce od památníku, to měli snazší, zastavovali na oddech a/nebo provětrat děti ve vozíku. Mimochodem, asi polovina účastníků se i při opouštění prostoru ještě stále divila, že stojí uprostřed zaniklé vsi. O magnetky s kaplí byl zájem, lidé na obnovu základů rádi přispěli. Pro příští ročník mohu místo s klidným svědomím doporučit ;-)

Bílý kámen (Jarda, Ivo)

Lidí bylo elké množství, měli zájem o informace a popravdě také o nějaké vzpomínkové předměty. Ti, co si koupili keramickou magnetku Nepřívaz, se těší, že přibudou další magnetky k dalším zaniklým obcím a místům a že si budou moci tvořit sběratelské kolekce. Jako minulý rok se lidé ptali i na razítka jednotlivých míst na trase „akce BK“ do různých cestovatelských deníčků. Jako mikroregionální cestovatel sám vím, že i dospěli (nejen děti) si chtějí hrát, chtějí sbírat. Velká poptávka byla po turistických vizitkách (nálepkách), přijde mi, že větší než po dřevěných známkách.
Také se návštěvníci opakovaně ptali po Jindrově „Kronice Libavska“. Trochu na odlehčenou na závěr navrhuju příští rok nechat kropicím vozem pořádně nakropit příjezdovou polní cestu, abychom my i návštěvníci neodvezli tolik prachu v plicích, prášilo se řádně.

Barnov (Tomáš, Kamil)

Barnov nad přehradou (Tomáš): Letos opět trochu "nevděčné stanoviště" z pozice toho, že většina účastníků chtěla k přehradě nebo ke kostelu a ani jedno nebylo povoleno. Lidé jsou pochopitelně nevrlí na nás, a my to chápeme, ale dodržujeme trasy tak, jak jsou dány, to je naše práce na tomto stanovišti. Na barnovské trase bylo daleko míň cyklistů než loni, a naopak jich hodně bylo na elektrokole.

Kamil od dřevěného mostu: unavená, ale spokojená služba. Řešili jsme jeden zásah se záchrannou službou, který dobře dopadl.

Autobus (Honza)

Doufám, že se trasa autobusu lidem líbila. Rozhodně neskrblili zájmem, dost se ptali na různé podrobnosti. Jinak jako každý rok dělal řidič co mohl – jeho kličkování mezi cyklisty bylo neuvěřitelné. Úsek Kozlov-Odra byl letos naprosto super, nevím, kdo jste dokázali zařídit, aby se neparkovalo úplně všude, ale velké díky, autobus to projel jako nic. Vesta s logem Lubavia přitahuje, na různých místech se na mne na zastávkách obraceli cyklisté, ptali se, co jsme za autobus a kde se dá zjistit, že pojede, že mají známé, kteří by to na kole nezvládli a že vůbec netuší, že taková možnost je. Tak možná příští rok bude autobusů významně více?

Zigartice (Iveta, Roman, Jarda)

Vše proběhlo na jedničku. Lidé spokojení a jako minulý rok si chválili organizaci a připravené materiály, chodili okouknout konkrétní místa s infocedulemi. Celkem dost se jich ptalo na razítko nebo turistické nálepky k z místa, kde se právě nachází. Poptávka byla i po keramické magnetce Nepřívaz a výroční turistické známce.

Keprtovice

Letos dorazil první účastník "až" kolem 8:00, po ránu se to trousilo obecně pomaleji. Jinak klasika čili nic co by vybočovalo z předešlých let. Ocenil bych vícero mapek akce BK - těch pět přidělených zmizelo hnedle. Pro řešení navigačních dotazů jsem si prozíravě jednu schoval. A chtělo by to pro přístě odstranit očividnou chybu/záměnu mezi Zigarticemi a Vojnovicemi a vyznačeným obeliskem...

Snad se kolektivní zpětné vazby konečně nějak propíšou do organizace příštího ročníku. Jinak koncept infocedulí se opět osvědčil a byl vidět zájem - a určitě se oplatilo jejich umístění v rámci obce ještě zvýraznit strejem na silnici. Osobně mě nejvíc potěšilo, když jsem se na stanovišti dal do řeči se skupinkou tří lidí, z nichž se vyklubali potomci rodiny Losertovy z čp. 37, kde byla zrovna umístěna cedule :-) S jejich dovolením jsem je vyfotil u někdejší nemovitosti.

Stražisko (Evča)

Díky dobrému počasí a viditelnosti je toto stanoviště velmi příjemným zážitkem. Rozhledy jsme si užili všichni - my průvodci i návštěvníci. Ti hojně využívali triedr, který jsme měli k dispozici.

Soubory ke stažení

tz_bilykamen_20260501--1-.pdf (178.06 KB)



Zpět na výpis akcí