Z geografického hlediska pojem Sudety označoval celou soustavu pohoří zahrnující severní část Krušných hor, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky (souhrnně tzv. Sudetská soustava neboli Krkonošsko-jesenická subprovincie).
Název se poprvé objevuje po roce 141 u starověkého učence a geografa Klaudia Ptolemaia v jeho spisu Geógrafiké hyfégésis, který horský pás na severní hranici ČR označil za Sudeti montes. Až na přelomu 19. a 20. století dostal termín výrazný politický obsah.
Z politického hlediska se název Sudety (Sudetenland) vžil pro pohraniční oblasti obývané německy mluvícím obyvatelstvem českých zemí. Odtud pojem Sudetští Němci (Sudetendeutsche). Oficiální územně-politický obsah název získal po připojení tzv. Sudet ke Třetí říši a po vytvoření správního celku v podobě Říšské župy Sudety (zákonem v roce 1939).
Libavsko bylo z geografického i politického hlediska součástí Sudet, což je vidět i na těchto mapách z fondu Vědecké knihovny v Olomouci.
Důsledkem politického kontextu byl poválečný odsun německých obyvatel a zrušené dosidlování, když bylo Libavsko ustanoveno vojenským výcvikovým prostorem. Obce v této oblasti byly téměř všechny zničeny, domy v obcích byly zčásti rozprodány na stavební materiál, zčásti použity jako cvičné střelné terče. Zbytek dokončila příroda.
Seznam obcí, osad a samot VVP Libavá:
|
|
|
