Moc děkujeme všem návštěvníkům, kteří se zastavili na našich Lubavia stanovištích na místech zaniklých obcí. Bylo milé slyšet od Vás, že je naše práce smysluplná a viditelná. Děkujeme spolku Haná za možnost být součástí Bílého kamene. Poděkování patří i našim dvěma členům, kteří nás bohužel opustili několik dní před Bílým kamenem - Honzovi a Béďovi.
S perfektně připravenými materiály je radost pracovat, je co lidem nabízet. Moc hezké byly velké fotky (A2 formát, myslí) nainstalované u cesty s fotohledy, jak to vypadalo dřív. To minule nebylo a lidem se to moc líbilo (instalace ze strany spolku Haná). Nestačil nám stojan na vystavení všech materiálů, příště si nabalíme pár rýsováčků a připíchneme do dřevěné lišty stojanu nebo si natáhneme šňůru a pověsíme kolíčky, aby byly všechny zalaminované materiály dobře vidět. Lidí spousta, většinou milých a zvídavých. Jena paní dohledala rodný dům svého tatínka (Jahnovi č.p. 57), odsunut z Varhoště v 6 letech. Odjížděli jsme vymluvení, ale spokojení s pocitem, že se akce nadmíru vyvedla – příště třeba zas.
Ahoj všem – velká radost nad nejúspěšnějším a nejnavštívenějším Kamenem všech dob (1994 - 2024)! Ikonické skalisko Bílého kamene podle našich odhadů (a nejkrásnější výhled ze všech 150 km letošních tras) shlédlo minimálně tři tisíce spokojených účastníků. Ráno byla ještě neprůjezdná bažina pod posedem, to je černá můra pořadatelů posledních dnů, ale po ranním prokopání ukázala vlídnější tvář a tisíce bílokameníků z ní časem udělalo průchod suchou nohou. Hlásíme se s Ivošem o vítěze v soutěži o nejzaprášenější pořadatelské stanoviště BK 24 (tisíce cyklistů tu museli projíždět dvakrát, na skalisko a zpět na parkoviště).
Dočkali jsme se pochval za stručné informace na jednotlivých objektech, ba dokonce i potlesku velkých skupin účastníků (téměř hororová historie těchto míst, plná mrtvol a mordů, táhne). Nejčastější dotazy se týkaly toho, nač je použit stokorunový vklad účastníků (jeho výše odpovídá současným poměrům), jaké podpory činnosti se nám (Lubavii) dostává od státu, jaké jsou nejzajímavější objekty ke shlédnutí ve VVP Libavá a jak se k nim dostat.
Velké díky patří mrsklesským lesákům, kteří nám pomohli radlicí upravit příjezdovou cestu včetně rozřezání spadlých stromů na přístupu ke skalisku, takže zlatý Martin pomohl už "jen" se svým křoviňákem u všech křížů. Poblíž stanoviště došlo ke krvácivému zranění cyklistky - naštěstí jsme měli v ten čas signál, spojení fungovalo a pomoc tam byla do dvaceti minut. Turisté i cyklisté byli ukáznění, problémy jsme měli jen před 16.hodinou s otáčením zpozdilých účastníků, snažících se vyjet ještě ke Kameni.
Kdo tam bude příště, tak ať si, pokud nechce dělat celý den „regulovčíka“, přinese velký směrovník, neboť většina cyklistů měla chuť jet rovně na most.
Velký zájem, armáda díky přednostovi pplk. Zákuťanskému přistavila techniku (BVP-2, T-72 M4CZ, Leopard A4), já dal k dispozici 3x dalekohled, 1x spektiv, spolek tabuli s mapou VVP. Vše mělo úspěch (krásně viditelný Praděd a rozstřílená technika v cílové ploše, v dáli Beskydy), tedy pro příští ročník doporučuji zachovat stejně tak.
Drtivá většina návštěvníků ukázněná, opět jako loni pokusy odjet tankovou cestou směrem na Libavou, po zásahu VP a organizátorů (natažení pásky, ovšem někteří si ji v klidu zvedli a podlezli), nakonec zvládnuto. Celkem spolu se Sváťou poskytnuto cca 42 informací k výcvikovým zařízením na území VÚ, což lidi také velmi zajímalo.
Zdravím všechny, za mě i za něho, velký dík Soně a Viťovi za přípravu na straně Lubavie. Vstup na Nepřívaz se ujal skvěle. Letos opravdu ještě před desátou došly pásky a cyklisté se jich domáhali u mne na stanovišti. Prvního návštěvníka jsem předjížděla v kopci těsně po sedmé. Byl z Třince a rozhodnutý objet všechno. Počkal, až jsme s manželem vybalili materiály a nechal si všechno povyprávět. A sotva ten první odjel, strhla se nekončící vlna valící se nahoru. Už v poledne mě bolela pusa, ale bylo to super. Lidi zajímalo všechno. Nejstarší, kdo se u mne zastavil, byl pán ve věku 87 let a říkal, že tady je už asi naposledy, že se sem chtěl ještě podívat a rozloučit se. Jel na elektrokole, ale i tak klobouk dolů.
Na občerstvení fakt čas nebyl, ale nepřišlo vniveč, za dva toasty, čokoládovou tyčinku a vodu byl vděčný pán s malým synem, kteří se vraceli před čtvrtou už bez zásob. Bylo to fajn setkání, protože pán zpívá v olomoucké opeře a s operním pěvcem jsem se ještě nepotkala. Za mě super den se spokojenými návštěvníky, kteří se chystají přijet znovu.
Ahoj, přidávám krátký report ze služby ve mlýně. Otvíral jsem po 8:00 a zavíral o půl páté. Lidí přišlo hodně, dokonce i několik amerických vojáků, kteří momentálně cvičí na Libavé. K jídlu jsem se nedostal, musel stačit banán na celý den. :-)
Hodně lidí se ptalo, zda máme k prodeji turistickou vizitku (lepí se do turistického deníku). Na příští ročník bych navrhoval ji nechat udělat. Razítko se jim líbilo a používalo se hojně, razitkovali si i tělo a došlo i na scénu z filmu Ostře sledované vlaky (pouze ve zkrácené formě) :-). Jelikož ve mlýně není dotažena elektřina, je tam tma a když venku svítí slunce, tak příchozí mají problémy se zrakem. Navrhoval bych provést úpravu, aby se alespoň okenice daly vyjmout a dovnitř šlo světlo zvenčí. Prodával jsem turistické známky jak naše, tak výroční Bílého kamene, prodalo se 8 ks našich a 32 ks Výročních.
Ahoj přátelé, pár poznatků ze včerejšího Bilého Kamene. Hodně lidí tvrdilo, že na vstupu v Starých Oldřůvkách se nedalo registrovat. A to opravdu velké množství. Někteří však registraci z Oldřůvek měli. Tak nevím, kde byl problém. Zhruba od deváté hodiny po mě chtěli mapy, na vstupech už došly. Mnoho lidí tvrdilo, že u vstupu jim řekli, že si můžou prohlédnout přehradu a dokonce se v ní okoupat, navrhuji do mapy, či propozic výslovně uvést, že přehrada je nepřístupná. Na webu pořadatele jsou ke stažení povrchy jednotlivých úseků. Já, jako účastník, který na akci Bílý Kámen bych přijel poprvé, tak bych uvítal trasy ke stažení ve formátu GPX. Mobilní telefony měli naprosto všichni a odpadl by problém d chybějícími mapami.
Byl jsem na stanovišti, které je trochu bokem od hlavních a atraktivních stanovišť. Přesto mě bolí huba od neustálého mluvení. Smekám před Vámi, kteří jste byli na těch hlavních bodech.
Byli jsme vděčni za to, jak vyšlo počasí, ještě týden před akcí to vůbec nevypadalo tak nadějně. Velmi nás zarmoutila zpráva o úmrtí Honzy a Bedřicha, mysleli jsme na ně.
Letošní služba byla zcela přeplněna cyklisty a na Nové Vsi i komáry. V 7:00 přiletěli první komáři a v 7:03 přijeli první cyklisté. Komáři zůstali s námi celý den, zřejmě se na nás těšili celý rok, z repelentu si dělali dobrý den a pili všem krev jak zjednaní. :-), cyklisté se naštěstí střídali (i když měl Víťa dojem, že někteří se vracejí).
Po zkušenosti z loňska jsme měli připravené vlastní značení pro odbočku k nám – k památníku – i k novoveskému hřbitovu, které jsme instalovali ráno. Ofiko cedule byla (jako loni a předloni) umístěna tak, že ji přehlíželi i lidé jdoucí ze spodu. Fungovalo to, cyklisté brzdili z kopce včas a zatáčeli k nám a na hřbitově byli také skoro všichni. Tak do půl osmé se lidé spíše trousili a pak už to byl prakticky nikdy nekončící proud lidí, kterým jsme podávali výklad k Nové Vsi, otázce Sudet, vzniku VVP a občasným přesahem do vzdálenější historie i dob poměrně nedávných. Lidé byli parádní, ptali se, zajímali, a i dost oceňovali, jak to máme (nejen my na NV, ale všude v prostoru) pěkně nachystané. Děkujeme tímto Jindrovi a Tomášovi za podklady k leteckým snímkům, lidé to ocenili, jak si uměli lépe představit, že obce opravdu byly živé.
Celý den jsme se střídali, abychom se mohli vyčurat a nasvačit:-), Soňa pak jela pro posilu, pro Báru, a fotit akci na Velké Střelné a v Libavé. Vše jsme balili kolem čtvrté a přesto, když jsme opouštěli stanoviště, bylo po cestě ještě poměrně dost lidí a někteří rozhodně nebyli na místech a ve stavu, kdy by prostor byli schopni opustili do pár minut. Což bylo i minulý rok.
Ahoj, letos jsem prováděl seniory a rodinky autobusem vypraveným obcí Mrsklesy. Půlka busu přijela už z Olo a V. Bystřice, takže smíšená společnost. Nejvzdálenější účastníci ze Vsetína a Uherského Brodu. Slyšel jsem stesky, že autobus nevypravily Hlubočky. Mohu potvrdit, že na svačinu čas není, nebo jen za pochodu. Jako každý rok mi zbylo hodně map, zatímco jinde chyběly. Od rodiny vím, že na vstupu Nepřívaz došly vstupenky/ pásky už před 10 hodinou. Letos jsem natiskl obrázky míst, kam bus nedojede. Dělal jsem to hlavně kvůli Hausnerovu kříži, aby účastníci věděli, že jejich příspěvek se neztratí. Slyšel jsem o lidech, kteří si tuto informaci nepřečetli a mají pocit, že platí moc.
- velké díky Honzovi, Markovi a Michalovi za to, že se opět ujali náročné funkce průvodců, ohlasy účastníků na kvalitu a zajímavost sdělovaných informací byly doslova nadšené.
- těší i velký zájem o tuto službu starším lidem i několika rodinám s dětmi – všechny autokary byly již v půli dubna vyprodány.
- Honza popsal apokalypsu při průjezdu k východišti k pramenu Odry. Příští rok by pomohlo nějak vymezit koridor příjezdu, aby lidi neparkovali moc natěsno.
Oceňujeme, jak spolek Haná po sobě uklízel značení - už když jsme jeli z prostoru, bylo vysbíráno. A děkujeme jim také za možnost oběda po akci! V hospodě jsme se sešli v celkem bohatém složení, všichni dost umluvení a s dojmem, že lidí bylo více než minulý rok, ale rekord v účasti jsme vážně nečekali.
