Bílý kámen letos opět posunul laťku - jak v účasti, tak v tom, co jsme si pro návštěvníky připravili. Děkujeme za možnost být součástí Bílého kamene všem organizátorům akce: MO, AČR, VÚ Libavá, Spolku Haná, PČR, VP a VLS.
Letos vás, návštěvníků, přijelo 7371. Vážíme si toho, že jste se zastavili na našich Lubavia stanovištích a zajímali se o místa, na která v rámci naší činnosti udržujeme vzpomínku živou. Pozitivně jste kvitovali připravené mapy, letecké snímky, mobilní i stacionární cedule, a obecně přítomnost našich členů a jejich připravenost, ochotu a erudici ohledně vašich dotazů.
A jaké novinky jsme pro Bílý kámen připravili? Možnost zakoupit si památeční sadu pohlednic, ve které je z každé obce jedna fotografie. K dispozici byly také turistické známky - jsme si vědomi, že se ptáte i po samolepkách a razítkách, takže snad se podaří další rok.
Ve vybraných obcích jsme se rozhodli zprostředkovat některé budovy konkrétněji. Pro Nové Ves nad Odrou, Zigartice, Vojnovice a Keprtovice jsme k vybraným kostelům, mlýnu, gastahausům, rychtám a školám připravili mobilní infocedule s popisem a fotografiemi. Na mnoha pietních místech také naši členové v rámci příprav zbudovali posezení pro návštěvníky.
Pro návštěvníky byla zajímavým zpestřením ukázka práce s břidlicí, kterou na stanovišti v Zigarticích předváděl Jarda Machala.
Celkový dojem z akce byl velmi pozitivní, děkujeme a těšíme se zase příště! I letos nám při výkladu pro návštěvníky pomohly informační cedule a historické fotografie, lidí si je chválili. Vnímali jsme hodně lidí hlavně dopoledne, to jsme se vůbec nezastavili a v podstatě kontinuálně vyprávěli o historii zaniklé Varhoště. Několik lidí sem zavítalo cíleně za vzpomínkami z různých etap historie (několik potomků vysídlených německých obyvatel, další, kteří oblast znají ze svého dětství, apod) a byli moc vděční, že mohou ta místa znovu vidět. Letos bylo ještě více dotazů na práci spolku Lubavia, pochvalné hlasy za přípravu materiálů a vícekrát projevená ochota přispět našemu Lubavia spolku přímo.
Rozhodně se přimlouváme za vybavení průvodců lékárničkami a nářadím na kolo, i aspoň informace o možnostech lékařské pomoci na akci (kromě oficiálních čísel na záchranku jsme nevěděli, zda někde ofiko někdo je + Varhošť je bez signálu). Z vlastních zásob jsme pomohli ošetřit dost nepříjemné zranění po pádu a několik technických problémů s bicykly. Zůstávají trable se značením, i letos bylo dost lidí rozčarovaných, že si zajeli dost kilometrů navíc, protože je zmátla směrovka na Bílý kámen, která ale vedla úplně jinam (a byla myšlena jako Akce Bílý kámen). A stále se opakovaly otázky na čísla v mapě, co znamenají, proč nejsou číslovány odbočky v terénu etc.).
Bylo dobře, že jsme byli tři, neboť jsme se nezastavili. Stanoviště je pro účastníky, coby jediné vojenské zařízení, kam mají přístup, velice atraktivní. Připočtěte techniku (tank Leopard, BVP-2, spojovací Titus), skvělý výhled do krajiny a na součinnostní střelnici a u nás k dispozici 3 dalekohledy a 1 spektiv a stála se na nás řada. Toto vše lidé kladně hodnotili (i krásný výhled na Praděd) a my k tomu poskytovali výklad, co je součinnostní střelnice, jaký probíhá na VVP výcvik, jaká jsou výcviková zařízení ve VVP (k tomu je výborná mapa VVP na stojanu). Hlídali jsme a vraceli neukázněné cyklisty, Rosťa měl se svým vozem od věže 23 ostrých výjezdů, žádný cyklista mu neunikl a všichni byli vráceni zpět na hlavní komunikaci. Tento systém se opravdu velmi osvědčil, neboť volat pokaždé VP nebylo v jejich silách. Tedy tento koncept doporučujeme zachovat i v příštím roce.
Před zahájením akce jsme s VP natáhli pásku od zábradlí k betonovým ježkům vlevo od řídící věže, aby nám účastníci neutíkali po tankovce směr Město Libavá (což se minulý rok dělo). Měli jsme i případ ztraceného dítěte se šťastným koncem: přišla uslzená maminka, že se jim ztratil 6letý syn. Zavolaná PČR dostala od nás popis, předali si to s VP a ti jej za 15 min našli a dovezli na věž. Kluk vystoupil s úsměvem z auta VP (kterému klukovi se podaří svézt se v jejich autě).
Celkově – výborná příprava a zabezpečení, stovky a tisíce spokojených účastníků. Doporučení pro příští rok:
Bylo znát, že je i letos návštěvnost akce vysoká, u nás se cyklisté (a několik pěších) zastavovali v houfech po celý den. Byli jsme 3 a bylo to fajn. na exponovaných místech, tedy i na Nové Vsi, to je potřeba, být alespoň 2, aby se jeden mohl najíst, odskočit si. První - ti, kteří si akci chtěli užít před hlavním náporem davů - přijeli chvilku po 7 hodině. Měli jsme v obci 2 stanoviště, Soňa s Bárou u (nové) stacionární infocedule od stolků s materiály, mapami, knihami etc. navigují lidi na školu, kapli, studnu, sklípek - Víťa od pomníku přeposílá lidi dál „na okruh“ ke značeným místům zaniklých hasičárny, rychty a hospody.
Lidi jsou slušní, vstřícní a zvídaví, někteří sdílejí příběhy z rodinné historie, kdy jejich předci buď museli odejít nebo byli těmi, kdo dosídlovali, například na Jesenicku. Mobilní popisy u budov a trasu k hospodě prošlo 90% návštěvníků, takže obci věnovali docela dost času, kvitovali, že si lépe takto umějí představit, jak co vypadalo, a jak byla vlastně Nová Ves velká (a to patřila k těm menším). Odbavili jsme všechny 3 autobusy a od 15:30 lidem zdůrazňujeme, že akce v 16h končí a že by měli být již venku z vojenského prostoru. Obecně návštěvníci práci Lubavie oceňovali, i sledují náš Facebook, zejména od doby, co více publikujeme, více z novinek chápou, co vše děláme. A sada upomínkových pohlednic zaujala a prodávala se. A jsme rádi, že můžeme odkazovat na náš web, když víme, že mnoho informací je zde uvedených a aktulizovaných v rámci příprav na Bílý kámen.
Díky za perfektní přípravu BK. Z ohlasů, které jsme slyšeli na našem stanovišti Nepřivazy, organizace neměla chybu. Převažovali cyklisté, v některých okamžicích přijížděly celé pelotony, ale i pěších bylo dost. Měli jsme plné pusy práce a všechen materiál, který jsme měli, přišel vhod. Lidé si prohlíželi všechno, co bylo k dispozici. Moc si pochvalovali možnost prohlédnout si částečně odkryté základy kapličky. K prodeji jsme měli turistické známky (prodáno 14 ks). Lidé se ptali po magnetkách nebo samolepkách.
Potěšil nás i zájem sloužících policistů o povídání a materiál, který jsme tam měli. Když k nám dojeli, myslela jsem, že máme nějaký problém, ale opak byl pravdou a zdrželi se u nás dost dlouho.
I letos jsme registrovali maximální zájem a spokojenost účastníků. Lidí bylo opravdu hodně. Říkáme si, že skalisko Bílého kamene by si určitě zasloužilo obsáhlejší infotabuli. Ta současná je 25 let stará a mohli bychom od A3 pokročit k většímu formátu. Na našem stanovišti Tří křížů se tradičně odehrával boj s pracovitostí hladových divočáků. Obvyklým rysem je prach: po průjezdu 2.500 tisíce cyklistů jihovýchodní vítr zvedá prachu mraky. Příště jsme připraveni také prodávat upomínkové drobnosti, lidi se ptali po pohlednicích, po razítkách a nálepkách, doporučujeme něco připravit. Také se lidi zajímají o naši práci, zvážit, zda nedat více informací o našem spolku přímo na stanoviště.
Poděkování: na tolik potřebném každoročním nátěru skaliska Bílého kamene opět spolupracovala rodina mrskleského revírníka Jirky Zdařila, ač to kdysi dávno podle zvyku zajišťovaly z okolních vesnic padlé panny. Těch se však dnes asi nedostává, nebo spíš se k tomu nemají.
Pomoc s ukončením: Letos významně pomohli s dodržováním času, kdy akce končí, policie a „hanáci“ z občerstvovacího stanoviště na parkovišti pod námi (Strážná). Od půl čtvrté totiž u nás jako kouzlem postupně ustal proud turistů, později i cyklistů. Při sjíždění dolů jsme viděli proč: mladí hanáci zatarasili cestu obsazenými lavičkami, nikoho přes ně nepustili, a naopak žádali o neprodlené opuštění prostoru – už bylo hodně po čtvrté hodině! K tomu na závěr akce dobře zapracovala i policie: postavili napříč výstražně blikající auta a všechny zpozdilce mezi nimi lustrovali – zděšení "lapených" bylo evidentní. Pokud to dotáhnou do konce i s finančním postihem, chtělo by to zveřejnit pro výstrahu těm, kteří čas ukončení akce vůbec nerespektují – a těch jsou bohužel každý rok stovky.
Na závěr připojujeme perličku z našeho pořadatelského kamenického webu (https://bilykamen-libava.cz/), jehož rubriku "Vaše dotazy" vřele doporučuji vaší pozornosti pro poučení i pobavení.
Letos opět trochu "nevděčné stanoviště" z pozice toho, že většina účastníků chtěla k přehradě nebo ke kostelu a ani jedno nebylo povoleno. Lidé jsou pochopitelně nevrlí na nás, a my to chápeme, ale dodržujeme trasy tak, jak jsou dány, to je naše práce na tomto stanovišti. Na barnovské trase bylo daleko míň cyklistů než loni, a naopak jich hodně bylo na elektrokole.
Letos se zde přímo u mne škaredě vysekal cyklista, který při sjezdu prudkého kopce dostal na štěrku smyk a nadvakrát si zlomil předloktí. RZ přijela do hodiny. Jeho kolo a kamaráda pak ochotně odvezl do Města Libavá jeden z pořadatelů, kterého mi tam poslal p. Heřman. Takže i sem příště prosím pořádnou lékarničku.
Ráno začínalo s teplotou +1°C, a první návštěvník přikvačil v 7:15. Průběžně se ozývaly kladné a pochvalné ohlasy na činnost spolku. Mapy akce, které jsme měli navíc pro případy nouze nebo ztráty návštěvníky, byly rozebrány velmi brzy. Hodně lidí si stýskalo, že by rádi z Barnova viděli alespoň kousek (kostel se hřbitovem). Mobilní infocedule u různých objektů v obci se určitě osvědčily, koncept bych určitě rozvíjel dál, lidé mají hlad po informacích. Oproti loňsku se mi zdálo, že jsou lidi méně ukáznění v dodržování času odjezdu z VVP, registroval jsem osoby, které i kolem 16:00 vjížděly do prostoru směr Zigartice.
Pozitivní zážitek a zkušenost, jen to příště chce posezení, od celodenního stání bolí v kříži :-)
Perfektně přichystané materiály - infocedule pro šklu, rychtu, kostel ... měly úspěch, lidé opravdu sesedli z kola a šli do ,,terénu" omrknout stanoviště. Hodně se jich vyptávalo na náš spolek co všechno vlastně děláme a často děkovali, že je naše práce úžasná. Měli jsme na stanovištích Jindrovu knihu ve dvou vydáních, byl velký zájem o její koupi. Také jsme zaznamenali vysokou poptávku po magnetkách nebo razítku. Lidi se zajímali také o Jardovu ukázku, jak se z břidlice vyťukávají drobné předměty - jeho srdíčka šly na dračku - i o Jindrovu přítomnost. Lidé hodně znají jeho knihu a velmi so cenili, že mohli Jindru vidět "naživo". Máme zpětnou vazbu k navigaci: hodně návštěvníků mířilo na Velkou Střelnou, ale v Libavé neodbočili a dojeli až k nám do Zigartic, kde jsme je bohužel navigovali zpět. Bylo by fajn udělat nějakou větší ceduli do zatáčky na Libavou? Hodně by to pomohlo v orientaci návštěvníkům. A ještě my, interně, doladíme do příštího roku rozcestník u nás. Už teď se těšíme na další ročník.
