Unikátní památka ukrytá v lesích Libavé je jednou z těch, o které náš Okrašlovací spolek Lubavia pečuje. Kostel je specifickou výpovědí a mementem – jde o kulturní dědictví, jež zbylo po někdejších obcích včleněných po roce 1946 do Vojenského újezdu Libavá, a také mementem působení československé a následně sovětské armády.
Z HISTORIE
Římskokatolický poutní kostel v zaniklé obci Stará Voda (dnes součásti obce Města Libavá) byl vystavěn v letech 1683 až 1688 podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally. Interiéry zdobí vzácné fresky, které vytvořil italský mistr Giovanni Carlone.
Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce a po vzniku Vojenského újezdu poutní místo zaniklo a chrám začal chátrat. Bylo odvezeno vnitřní vybavení včetně oltářních obrazů, soch, zvonů a varhan. Samotnou stavbu postupně devastovaly československá a po roce 1968 taky sovětská armáda. Několik let kostel sloužil jako skladiště materiálu. Interiér kostela utrpěl zejména v době pobytu sovětské armády. Vojáci zdi pomalovali a sochy s freskami rozstříleli. Nápisy azbukou i stopy po střelách jsou v chrámu po dohodě s památkáři dodnes zachovány jako memento z let 1968 až 1991. V kostele najdete také informační ceduli s přehledem měst a obcí, které jsou na zdech kostela zmíněny – odkud vojáci pocházeli.
Po druhé světové válce byl roku 1946 zřízen vojenský újezd Libavá, v jehož katastru se ocitla i ves Stará Voda. Ta byla vysídlena odsunem německého obyvatelstva a následně zanikla. Kostel a kolej byly roku 1950 církvi zabaveny a předány československé armádě, přičemž zároveň došlo k zákazu poutí. Během 50. let bylo z kostela odvezeno vnitřní vybavení (oltářní obrazy, sochy, zvony, varhany). Kostel a okolní stavby chátraly a byly devastovány přítomností československých a po roce 1968 sovětských vojáků. Roku 1970 začala první jednání o záchraně kostela a v roce 1974 započaly udržovací práce.[4] Zkáze neunikly budovy piaristické koleje, zbořené během 70.–80. let.[3]
Reálnější možnost záchrany kostela přišla až s pádem komunistického režimu. V červnu 1990 proběhla jednání ohledně opravy kostela a došlo k vyčíslení nákladů na rekonstrukci ve výši 60 milionů Kčs. Projektová dokumentace oprav vznikla roku 1991 a v letech 1992–1997 proběhla první fáze rekonstrukce. Zahrnovala opravy kleneb, stropů, krovů a střech, novou fasádu a okna, zbudování kanalizace a sanaci základů. Náklady dosáhly výše 22,3 mil. Kč. Další práce znemožnil nedostatek financí. Roku 2002 proběhla oprava oltáře a pokládka nové pískovcové dlažby. Během let 2011–2012 došlo k opravě zdi kolem kostela a odvodnění jeho okolí, náklady činily 7,2 mil. Kč.[4] Od roku 1995 na obnově poutního místa spolupracují formou brigád skauti a další dobrovolníci
PAMÁTKA PŘÍSTUPNÁ VEŘEJNOSTI A OBNOVENÍ ANENSKÝCH POUTÍ
K 1.lednu 2016 došlo ke změně hranic vojenského újezdu Libavá, a díky vyčlenění mimo jiné i obce Město Libavá se od té doby i kostel i s přilehlou kaplí sv. Anny nachází mimo VVP a je tak přístupný veřejnosti. Kostel je chráněn jako kulturní památka a je veřejnosti je průběžně otevřen. Vstup do tohoto unikátního chrámu s pohnutou minulostí je zdarma, provázení zajišťuje Aleš Tománek, varhaník a kostelník, telefon +420 724 356 879. Škody napáchané působením armád jsou postupně napravovány, na financování oprav se podílejí také rodiny odsunutých Němců. Od prosince roku 2022 můžete z levé věže kostela slyšet také zvony, jež byly darovány šilhéřovickou farnosti - "Sv. Josef s Pannou Marií" (540 kg) a "Sv. Barbora" (490 kg).
Za benediktinů a oblátů se konávaly před svátkem sv. Anny od kostela ve Staré Vodě ke kapli sv. Anny průvody poutníků se zažehnutými svícemi. Průvody se konaly až do roku 1943 (od počátku 2. světové války však již bez svíček). Tradice Svatoanenských poutí byla obnovena v roce 1991.
_ _ _ _ _
AKTUÁLNÍ SKAUTSKÁ VEŘEJNÁ SBÍRKA NA NOVÉ ZVONY
Od konce roku 2023 probíhá díky iniciativě skautského střediska L. Ruska (Velký Týnec) veřejná sbírka na zhotovení nových zvonů. Vyrobeny budou zvonařskou dílnou Leticie Vránové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Jde o zvony s velmi bohatou výzdobou a první tři jsou již odlity - zvon "Svatá Anna" pro kapli Královské studánky, také16ti kilové "Pražské Jezulátko", které by mělo být umístěno v sanktusníku (malé věži) kostela ve Staré Vodě, a zvon o váze 93 kg "Matka Boží přebolestná". Na tyto tři zvony se peníze sešly díky iniciativě fr. Anděla Františka Homoly, člena řádu menších bratří kapucínů na Hradčanech.
Veřejnou sbírkou by skauti rádi shromáždili finanční prostředky na další čtyři, větší, zvony - jsou to "Patroni Čech, Moravy a Slezska" o váze 180 kg, "Kristus pán ukřižovaný v srdci" s váhou 340 kg, "Svatá Anna" (380 kg) a "Svatý Josef" (750 kg). Sbírka pro tento účel (až do konce roku 2025) byla v prosinci 2023 schválena Krajským úřadem v Olomouci, vítán je každý příspěvek, a to na účet ve Fio bance: 2602698003/2010.
_ _ _ _ _
ZÁZRAČNÁ VODA KRÁLOVSKÉ STUDÁNKY U KAPLE SVATÉ ANNY
Kousek za kostelem je kaple Sv. Anny, u které je dodnes živá studánka - její jméno „Královská“ je opředeno pověstmi. Podle jedné z nich se u původního lesního pramene zastavil polský král Boleslav II. Udatný (1058–1081), prchající ze svého království. Tížilo jej svědomí poté, co v roce 1079 u oltáře probodl krakovského biskupa Stanislava. Vysílen cestou se zde občerstvil. Přitom pocítil lítost nad spáchaným činem. Uchýlil se proto údajně do kláštera v Uhrách, kde kajícně zemřel. Druhá pověst uvádí, že polský král, skloněn nad studánkou, uviděl sv. Annu. Ta jej napomínala k pokání. Jiná pověst říká, že v okolí lovil polský princ nebo král se svou družinou, a že náhodou narazil na tuto studánku. Když se osvěžil její vodou, měl údajně pronést tato slova: „Skutečně nápoj hodný krále!“ Od toho dostal pramen jméno Královská studánka.
Lidé z okolí věřili, že jim voda z Královské studánky vrací zdraví, proto ji nazývali vodou svatou a postavili nad pramenem kapli. Ta byla v době, kdy do Staré Vody přišli piaristé, už značně zchátralá. Dne 24.8.1699 pramen s kaplí navštívil olomoucký světící biskup Ferdinand hrabě Schröffel ze Schröffenheimu. Znovu místo navštívil o rok později a rozhodl o postavení nové kaple. Zhotovením plánu na její stavbu a řízením stavebních prací pověřil zednického mistra Petra Techeta z Budišova nad Budišovkou, práce řídil stavitel Mathes Partsch. Šlo o dvojici, která měla o několik let dříve na starost stavbu starovodského kostela.
Nová kaple s velkou cibulovitou věží, postavená na místě původní kaple, byla dokončena dne 16.7.1703 a zasvěcena sv. Anně. Náklady na stavbu byly uhrazeny z kostelních příjmů, resp. věřícími.
V letech 1737–1760 bylo ve Staré Vodě zaznamenáno 17 případů zázračného uzdravení na přímluvu sv. Anny. Víra v zázračnost této vody přetrvává dodnes, a tak se i v současnosti poutníci při poutích do Staré Vody neopomenou u Královské studánky osvěžit douškem vody. - V roce 1845 byla za rektora Voborníka kaple opravena. V roce 1852 bylo postupně upraveno celé okolí kaple (před kaplí byla zřízena plošina a schody z kamene). V kapli stál oltář, po jeho stranách visely obrazy sv. Josefa a Jáchyma. Nad oltářem byla velká (cca 1,2 m vysoká) dřevěná socha sv. Anny Samotřetí s Ježíškem na klíně a Pannou Marií asi z roku 1870. V 19. století kapli vymaloval moravskoberounský malíř Josef Kristen. Na bočních stěnách byly nástěnné malby, jedna zobrazovala křest velkomoravského knížete Svatopluka, druhá muže v knížecím šatu, klečícího nad pramenem. Na stropě byla malba holubice, symbol sv. Ducha, s německým nápisem: „Duch Boží se vznášel nad vodami“.
Voda z pramene byla svedena z roury pod oltářem dřevěnou rourou do bazénku před kaplí, kde údajně byli křtěni poutníci. Nad oltářem visela lampa, na stěnách bylo množství obrázků přinesených poutníky, kolem zdí bývaly předměty, zanechané zde uzdravenými prosebníky. Charakteristická věž kaple nenesla žádné zvony. Při další opravě kaple v roce 1873 byl před ní postaven kříž. Z roku 1884 pochází výsadba kaštanů a javorů podél cesty k zaniklé vsi Vojnovice. V roce 1904 nechal studánku opravit P. Robert Soukup.
Obnova kaple
Na obnově kaple mají "královský" podíl právě skauti Junáka - český skaut, středisko Ladislava Ruska, z Velkého Týnce, kteří se o poutní místo ve Staré Vodě starají už od roku 1995. Obnova kaple v původní podobě byla výsledkem dlouholetého snažení PhDr. Jana Pečínky a starovodského rodáka Prof. Dipl.Ing. Hellmuta Loserta z Mnichova, který vytvořil projekt pro rekonstrukci. Torzo zdiva kaple vykopali skauti z trosek již roku 2003, obnova byla po odsouhlasení vojenskými orgány zahájena dne 11.10.2006 a v témže roce bylo dokončeno obvodové zdivo až do původní výše. Na jaře 2007 byla obnovena klenba a zastřešení kaple. Kaple byla po opravě znovu slavnostně posvěcena dne 21.7.2007 olomouckým světícím biskupem Josefem Hrdličkou. Obnova byla financována ze sbírky německých rodáků z Bretten a okolí v Německu. Od roku 2016 je kaple, spolu s kostelem, přístupná veřejnosti, neboť pozemek s kaplí (pozemková parcela č. 13 v k.ú. Město Libavá I) byl na základě zákona č. 15/2015 Sb. k 1.1.2016 vypuštěn z vojenského újezdu Libavá a stal se součástí nově vzniklé obce Město Libavá.
Zdroj: Ing. Petr Lelek, Jana Krejčová – časopis POODŘÍ č. 2/2001, 3/2006.