Do jestřabské farnosti (Pfarrei Habicht) spadaly historicky Jestřabí (Habicht) – sídlo farnosti s kostelem Nejsvětější Trojice - a přifařené obce Varhošť (Haslicht) a Nepřívaz (Epperswagen). Do farního kostela v Jestřabí (Habicht) chodívali obyvatelé Nepřívaz (Epperswagen) po tzv. Kirchgang (kostelní cesta), dlouhou cca 4 - 5 km.
Historická trasa Kirchgang vedla přibližně severovýchodním směrem přes náhorní plošinu Oderských vrchů. Je potřeba připomenout, že Nepřívaz, která ležela v nadmořské výšce kolem 550 m n. m.
Výchozí bod: Cesta začínala v horní části obce
Směr trasy: Vedla otevřenou krajinou a částečně lesními úseky směrem k Jestřabí. Vzdálenost mezi obcemi byla přibližně 3–4 kilometry, což představovalo zhruba hodinu chůze.
Charakter cesty: Jako typická „kostelní cesta“ byla využívána pro nedělní bohoslužby, pohřby i svatby. Věřící z Nepřívaz touto cestou mířili k farnímu kostelu Nejsvětější Trojice v Jestřabí, který byl duchovním centrem celé farnosti.
Krajinné dominanty: Cesta překonávala mírné zvlnění terénu typické pro tuto část Libavska. V zimních měsících bývala kvůli nadmořské výšce a otevřeným polím často zavátá sněhem, což z docházky do kostela činilo náročnou disciplínu.
Jestřabí (Habicht) – sídlo farnosti s kostelem Nejsvětější Trojice - a přifařené obce Varhošť (Haslicht) a Nepřívaz (Epperswagen) tvořily ucelenou farní jednotku v rámci tehdejšího olomouckého arcibiskupství. Další okolní obce již patřily pod sousední farnosti (např. Velká Střelná nebo Město Libavá).
Farní kostel měli Nepřivazští v Jestřabí. Cestě, kterou do kostela chodili, říkali Kirchgang. Chůze po ní do farního kostela trvala asi hodinu a pro pěší znamenala nebezpečí především v zimě – v podobě mrazu, sněhu, větru a mlhy. V Nepřivazi po celá staletí kaple nebyla, až do roku 1924 měla obec jen dřevěnou zvonici.
Tato trasa bohužel není přístupná v rámci akce Bílý kámen, kdy se prostor Libavé otevírá veřejnosti.
http://www.zaniklekrajiny.cz/atlas/modelova-uzemi/2021/libava