Ves ležela v mělké úžlabině náhorní plošiny pod Jílovým vrchem (Maderberg – 616 m n.m.). Odtud stéká voda do říčky Bystřice a horská silnice s náznakem serpentiny ji provází. Kdo vystoupá až sem, ocení daleké výhledy do údolí, na podzim více slunce nad zamlženou Hanou a v zimě více sněhu. Kvalitního spojení s Hlubočkami, kde měla Nepřivaz poštu, telegrafní, četnickou i železniční stanici, se vesnici dostalo až v roce 1924.
Související články:
10. 2023 Po stopách nepřivazských kořenů
10. 2019 Karel Toman v Nepřívazích
První zmínka o obci je z roku 1406, kdy obec patřila hradu Hluboký. Německými kolonisty byla osídlena pravděpodobně až po třicetileté válce, tedy po roce 1648.
Obyvatelé horské obce nacházeli obživu především v zemědělství, kde ve 20. letech 20. století pracovalo na 130 lidí. Pěstovalo se hlavně žito, oves, len, brambory, vikev, hrách aj. Další zhruba tři desítky zaměstnávaly továrny firmy Moravia v Mariánském Údolí a Hlubočkách. Ostatní živily rozsáhlé lesy, převážně v majetku olomoucké kapituly (panství Velká Bystřice), a v neposlední řadě kvalitní a vyhlášené břidlicové lomy. Rozsáhlý katastr obce zahrnoval také samotu Uhustein s břidlicovým lomem, ale i železniční zastávku Smilov fungující i dnes.
Jako každá obec regionu žila i Nepřívaz poměrně pestrým kulturním životem (ve vsi působilo devět spolků a organizací), na němž měly svůj podíl především hasiči, coby nejstarší spolek ve vsi (od 1888), Svaz Němců (od 1905), Německý kulturní spolek aj. V obci od roku 1908 působilo i ochotnické divadlo. V okolí proslulá byla rovněž nepřívazská kapela. Kromě rychty patřily k dominantám obce kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (postavena 1924) a větrný mlýn tzv. holandského typu, kdysi stojící asi 200 metrů za vesnicí.
Do dnešních dnů zbylo z vesnice jen několik nevýrazných fragmentů zdí, zpustlé zahrady, sklepení či nezasypané studny. V bukovém lese nad obcí je k vidění rozsáhlá galerie nápisů v azbuce vyrytých do kůry, která je svým růstem zvětšila a uhladila. Autory jsou ruští vojáci, kteří se tu odbývali vojnu. Ves tak připomíná jen skromný památník, zbudovaný starousedlíky v roce 1993.
