Při včerejší pietní procházce zaniklou obcí Rudoltovice jsme trochu pracovali a trochu se kochali.
Na hřbitově, kde kvetou trsy narcisů a na květ se chystá i pivoňka, jsme očistili pár náhrobních kamenů. Les, svěže zelený, ve slunci voněl sám o sobě a další tóny přidávaly šeříky, kterých je zde mnoho, a také kaštan se nedal zahanbit. Obešli jsme kostel sv. Mikuláše a několik dalších staveb, ve studnách u zbytků staveb je obecně dost vody, je opravdu potřeba zde chodit s velkou opatrností, v jarním olistění jsu již studny hůře identifikovatelné.
Chvíli jsme pobyli pod mohutnými lípami a javory, zřejmě pozůstatky staré aleje. Byla to dnes radostná přehlídka vůní.
