Obec se sídlem farnosti s kostelem sv. Mikuláše se rozkládala asi 7 kilometrů východně od Města Libavé ve stoupajícím úbočí, které vycházelo z údolní nivy řeky Odry. Proto činil výškový rozdíl mezi dolním (500 m n.m.) a horním (600 m n.m.) koncem obce přibližně 100 metrů. Středem obce vedla okresní silnice spojující Potštát s Budišovem, která v horní části Rudoltovic odbočovala do Města Libavá.
Obec byla založena pravděpodobně už ve 13. století. V kupní listině pocházející z roku 1408 je pak uveden název obce Rudoltice.Obec zahrnovala jednak vlastní protáhlý půdorys obce, a na 52 domů roztroušených v malých skupinkách či úplných samotách, vzdálených i několik kilometrů od samotné vesnice. Tyto kolonie několika domů nesly názvy jako Schmelzgraben, Steiniger Trieb, Natterngrund, Lerchenfeld, Kreuzgraben, Kriegsplan, Alt–Rudelzau, Tiefegrund, Brückengrund atd.
Geneze těchto tzv. polních domků je spojena s postupným rozprodáváním od mateřské obce odlehlejších polností, jejichž nový majitelé si při nich postavili i domy. Zatímco většina kolonií vznikala od druhé poloviny 18. a v první polovině 19. století, tak například původní osada Kriegsplan měla zaniknou již během třicetileté války (dle pověsti zde kdysi stálo město Weiss, které se potopilo).
Rudoltovice byly dříve střediskovou obcí se sídlem farnosti s kostelem sv. Mikuláše, poštovním a telegrafním úřadem, četnickou stanicí, nejen obecnou, ale i zemědělskou lidovou školou atd. Během 2. světové války zde dokonce ze zištných důvodů fungovalo kino.Svým hospodářstvím byla obec tradičně spjata se zemědělstvím a dobytkářstvím, ale nechyběla zde ani řada řemesel a živností (na konci války jich úřady evidovaly 46). Obec se odlišovala od ostatních hornickou činností. Orientovala se na těžbu především olověných a stříbrných rud, a to údajně od 13. století. V katastru Rudoltovic se tudíž nacházelo více důlních šachet a sice v údolí potoka Schlingenbach (Klikatý potok či Hádek), v tratích Schmelzgraben a Ziegenrücken při katastrální hranici s obcí Barnov.
Genius loci někdejší rudoltovické krajiny doplňovalo nejméně 15 objektů drobné sakrální architektury (kříže, svaté obrázky, boží muka) i čtyři kaple.
Kostel sv. Mikuláše
Kostel z roku 1408 byl dominantou obce. Rudoltovice však měly i další, dřevěný kostel, ten však v roce 1758 s celými dvěma třetinami obce pohltil obrovský požár. Kostel ani přilehlá fara dnes již neexistují.
Kaple sv. Antonína
Kaple stála na vyvýšenině nedaleko od cesty do sousedních Vojnovic. Přesné datum vzniku neznáme, ale místo vzniku je spojeno se smilstvem dvou sourozenců, jejichž rodina musela v rámci pokání zmíněnou kapli vybudovala.
Pamětní kámen
Nejvýraznějším pozůstatkem obce je od roku 2000 pamětní kámen umístěný rodáky nedaleko bývalého Schwarzova mlýna při cestě do vesnice.
Vojnovická kaplička
Tato hřbitovní kaple z konce 18. století stojí nedaleko Vojnovic u bývalé samoty tzv. rudoltovického mlýna a svobodného dvora čp. 82. Podle pověsti měl nechat kapli postavit majitel nedalekého dvora, který zavraždil svojí ženu. Kaple, která povstala z ruin díky spolupráci Armády ČR, Vojenských lesů a členů okrašlovacího spolku Lubavia, je jedinou plně obnovenou stavbou ve VVP Libavá. V její stavbě jsou symbolicky umístěny kameny a další artefakty z okolních vesnic, Staré Vody, Města Libavá, a také zvon vyrobený ze sovětské dělostřelecké nábojnice.
