Zpět na výpis obcí

Bělá - Seibersdorf

Bývalá zemědělská obec Bělá ležela necelé tři kilometry jihovýchodně od Domašova nad Bystřicí, v bočním údolí, které se oddělovalo z malebného údolí řeky Bystřice. V písemnostech české provenience nesla obec v dřívějších dobách též název Hančovice, Hunčovice či Hučovice. Po roce 1906 (1918) se začal opět hojně užívat původní tvar Bělá. První jistá zmínka o Bělé (Zeyffersdorf) pochází z roku 1364.

Bělá - Seibersdorf

Bývalá zemědělská obec Bělá ležela necelé tři kilometry jihovýchodně od Domašova nad Bystřicí, v bočním údolí, které se oddělovalo z malebného údolí řeky Bystřice. V písemnostech české provenience nesla obec v dřívějších dobách též název Hančovice, Hunčovice či Hučovice. Po roce 1906 (1918) se začal opět hojně užívat původní tvar Bělá. První jistá zmínka o Bělé (Zeyffersdorf) pochází z roku 1364. Za své založení může pravděpodobně opět vděčit hornické činnosti. Obcí protékal malý potok Stollenbach, který v dolní části vesnice vtékal do většího Grundbachu. Společně ústily u bělského mlýna do řeky Bystřice. Bělá se svým převážně zemědělským charakterem zásadně nelišila od ostatních vesnic oblasti. Zdejší rolníci pěstovali například žito, ječmen, oves, vikev, jetel, brambory a len. Nicméně část obyvatel například pracovala v domašovském lomu. Jiní dojížděli za výdělkem až do továren v Mariánském Údolí a Hlubočkách a nemálo jich jako dělníky zaměstnávaly i dráhy (viz železniční trať Olomouc – Krnov vinoucí v blízkém údolí řeky Bystřice). V roce 1930 obec tvořilo celkem 49 domů s 260 obyvateli, z nichž se pouze 1 se hlásil k české národnosti.

Po válce a následném odsunu Němců je obec poměrně solidně dosídlena ( únoru 1949 zde žilo 111 obyvatel). Obec Bělá byla do vojenského pásma definitivně začleněna jako jedna z vůbec posledních sídel někdy na konci roku 1951 či v prvních měsících roku následujícího.

Někdejší dominantou obce byla filiální kaple sv. Alfonse stojící ve středu vesnice, od které vedla alej k nedalekému hřbitovu. Těsně se přitom kdysi dotýkala rozlehlé selské usedlost čp. 29, což byla rychta Josefa Krätschmera. Z kaple dodnes sice nic nezbylo, v obci samotné však lze spatřit poměrně zachovalé ruiny selských statků.

Zpět na výpis obcí