Popis zaniklé obce Nepřivaz v "Heimatbuch Kreis Bärn" čili "Pamětní nebo Vlastivědné knize okresu Moravský Beroun."
Překlad původního německého textu z roku 1945, který má 312 stran a Nepřivaz je zde popsána na s. 226-227. Pamětní kniha je v Státním okresním archivu Bruntál pod signaturou R 711.
Im Jahre 1921 zählte der Ort 69 Häuser mit 103 Wohnparteien. Der Schieferbruch „Uhustein“ zählt 3 Häuser. Von den 418 Einwohnern (194 m. und 224 w.) waren 407 deutsch, 9 tschechisch, 2 staatsfremd, alle 418 röm.-kath.
Das Gemeindegebiet umfaßt 1333 ha und zwar: 461 ha Acker, 74 ha Wiese, 18 ha Hutweide, 751 ha Wald, 25 ha unbebaute Fläche.
Der Boden ist steinig (die Ackerkrume ist seicht) und gehört in die 3.–5. Güteklasse.
Die höchste Bodenerhebung ist der Maderberg (617 m). Die Nordgrenze bildet der Lichnitzbach, in den bei der Kohlbaude ein kleiner Bach mündet („Im Tawika-Tal“). Südlich des Dorfes entspringt der Dirnbaybach, in den der Tschidolobach mündet, in den wieder das Totengründel-Bächlein fließt, das in der Nähe des Ortes entspringt.
_ _ _
V roce 1921 měla obec 69 domů se 103 bytovými jednotkami. Břidlicový lom „Uhustein“ měl 3 domy. Z 418 obyvatel (194 mužů a 224 žen) bylo 407 Němců, 9 Čechů, 2 cizí státní příslušníci; všech 418 bylo římskokatolického vyznání.
Katastr obce má rozlohu 1333 ha, a to: 461 ha orné půdy, 74 ha luk, 18 ha pastvin, 751 ha lesa a 25 ha nezastavěné plochy.
Půda je kamenitá (ornice je mělká) a patří do 3.–5. bonitní třídy.
Nejvyšším bodem je Maderberg (617 m). Severní hranici tvoří potok Lichnitzbach, do něhož se u uhlířské boudy vlévá malý potok („v údolí Tawika“). Jižně od obce pramení Dirnbaybach, do něhož se vlévá Tschidolobach; do něj se dále vlévá potůček Totengründel, který pramení v blízkosti obce.
_ _ _
POPIS OBRÁZKU
Die Windmühle – weithin sichtbar auf einer Anhöhe stehend (rechts) und eine Teilansicht des Dorfes (unten).
Větrný mlýn – zdaleka viditelný, stojící na návrší (vpravo), a částečný pohled na obec (dole).
_ _ _
Uhustein, Eschenlahn, am Enga (im Engen Wald), Rodäcker, Finzengrund (Tal), Rosenbrünnel, Sommerlahn, Gelldoch, am Bran (Feld), Branwald, Grenzstrauch, auf der Höh, Richters Hübel (zur Erbrichterei gehörig), Schwedenkoppel (Berg 622 m), in Gründeln (Tälchen), am Blutplan, auf der Scheib (zweimal), im Winkel, Polzergraben, Eschenkamm (nördliche Fortsetzung der Eschenlahn), beim Ledermann (seinem Fels).
Tschidola-Bach (wohl vom slavischen „tridoly“ = 3 Täler), am Bores (Wald, „bor“ = Kiefer, auch Wald).
Zum Anbau kommen Korn, Hafer, Lein, Kartoffeln, Rotklee, Erbse, Wicke, Runkelrüben, Wruken (Kohlrüben), Kraut.
Die Bewohner beschäftigen sich mit Landwirtschaft, Fabriksarbeit und Holzfällen.
Epperswagen hat 2 Steinbrüche, den am „Uhustein“ und den des Besitzers Prucek.
Im Orte wohnen 2 Kaufleute, 2 Gewerbetreibende, 15 Landwirte mit über 100 Metzen Besitz, 11 Kleinbauern mit unter 100 Metzen Grund und 22 Häusler. 3 Wirtschaften haben Wasserleitung.
Uhustein, Eschenlahn, am Enga (v Úzkém lese), Rodäcker (klučená pole), Finzengrund (údolí), Rosenbrünnel (Růžová studánka), Sommerlahn (letní paseka), Gelldoch, am Bran (pole), Branwald (Branový les), Grenzstrauch (hraniční křoví), auf der Höh (na výšině), Richters Hübel (Rychtářův kopec, náležející k dědičné rychtě), Schwedenkoppel (Švédský kopec, 622 m), in Gründeln (v dolinkách), am Blutplan (na Krvavé pláni), auf der Scheib (na Plotně, dvakrát), im Winkel (v koutě), Polzergraben (Polzerský příkop), Eschenkamm (Jasanový hřbet, severní pokračování Eschenlahn), beim Ledermann (u Koželuha – jeho skála).
Potok Tschidola (pravděpodobně ze slovanského „tridoly“ = tři údolí), am Bores (les; „bor“ = borovice, též les).
Pěstuje se obilí, oves, len, brambory, jetel červený, hrách, vikev, řepa, brukev (krmná řepa) a zelí.
Obyvatelé se živí zemědělstvím, tovární prací a těžbou dřeva.
Nepřívaz má dva kamenolomy, jeden na Sovím kameni a druhý ve vlastnictví Prucka.
V obci žijí 2 obchodníci, 2 živnostníci, 15 zemědělců s majetkem přes 100 měřic, 11 drobných rolníků s méně než 100 měřicemi půdy a 22 domkářů. Tři hospody mají vodovod.
_ _ _
Bezirksbehörde: Olmütz. Bezirksgericht: Olmütz. Kreisgericht: Olmütz. Steueradministration: Olmütz. Steueramt: Olmütz. Handelskammer: Olmütz. Gendarmeriekommando: Hombok. Post-, Telegraphen- und Telephonamt: Hombok-Fabrik. Eingepfarrt nach Habicht.
In der Mitte des Dorfes steht eine Kapelle, auf einer Seite derselben steht eine Johannesstatue, auf der anderen das Kriegerdenkmal. Schule: einklassig, mit Parallelklasse und 60 Kindern. Das nächste Krankenhaus: Olmütz. Arzt: Hombok oder Groß-Wisternitz. Apotheke: Groß-Wisternitz. Zahntechniker: Groß-Wisternitz. Tierarzt: Groß-Wisternitz.
Raiffeisenkasse – 1898. Vereine: Freiw. Feuerwehr – 1888. Ortsgruppe des Nordmährerbündes – 1905. Dilettanten-Theaterverein – 1908. Ortsgruppe des Deutschen Kulturverbandes – 1930. Radioempfangsapparate 2, seit 1926 der erste.
Die nächste Bahnstation ist Hombok (3 km). Motorrad hat der Ort eines. Eine Straße führt in den Ort Hombok (1 km). Nach Habicht und Gr.-Waltersdorf führt ein fahrbarer Weg, zur Nagelfabrik ein Steig. Gasthäuser sind zwei im Orte.
Okresní úřad: Olomouc. Okresní soud: Olomouc. Krajský soud: Olomouc. Finanční správa: Olomouc. Finanční úřad: Olomouc. Obchodní komora: Olomouc. Žandárské velitelství: Hombok. Poštovní, telegrafní a telefonní úřad: továrna v Hlubočkách. Farně přísluší k Jestřabí.
Uprostřed obce stojí kaple, na jedné její straně je socha sv. Jana, na druhé pomník padlým. Škola je jednotřídní s paralelní třídou a 60 dětmi. Nejbližší nemocnice je v Olomouci. Lékař v Hlubočkách nebo ve Velké Bystřici. Lékárna, zubní technik i veterinář ve Velké Bystřici.
Raiffeisenova záložna založena roku 1898. Spolky: dobrovolný hasičský sbor (1888), místní skupina Svazu severní Moravy (1905), ochotnický divadelní spolek (1908), místní skupina Německého kulturního svazu (1930). Obec má dva rozhlasové přijímače, první od roku 1926.
Nejbližší železniční stanice je v Hlubočkách (3 km). Obec má jeden motocykl. Do Hluboček vede silnice (1 km). Do Jestřabí a Velké Střelné vede sjízdná cesta, k hřebíkárně pěšina. V obci jsou dvě hospody.
_ _ _
_ _ _
Die erste nachweisbare Erwähnung als „Dorf mit einem Meierhofe“ (Erbrichterei) findet sich in einer Urkunde v. J. 1340. Zweifellos ist also die Siedlung bedeutend älter.
Vermutlich war die ursprüngliche Siedlung eine Holzfäller- und Köhlerkolonie, die entweder ganz, zumindest aber teilweise auf dem „Eschenkamm“ lag (noch jetzt im Walde sichtbare Feldstufen lassen darauf schließen).
Die Grundherrschaft wechselte oft, die letzte „Obrigkeit“ war das erzbischöfliche Metropolitankapitel in Olmütz, dem heute noch an 700 ha Wald im Epperswagener Gemeindegebiet eigen sind.
Der erste Unterricht wurde im Jahre 1773 von einem ausgedienten Soldaten (im Lesen, Schreiben und Rechnen) erteilt. Das erste Schulhaus wurde im Jahre 1788 erbaut.
První prokazatelná zmínka jako „ves s poplužním dvorem“ (dědičná rychtářská usedlost) pochází z listiny z roku 1340. Osada je tedy nepochybně mnohem starší.
Původní osídlení bylo patrně dřevařskou a uhlířskou kolonií, která ležela buď zcela, nebo alespoň zčásti na místě zvaném „Eschenkamm“ (dosud v lese patrné terénní stupně polí na to ukazují).
Vrchnost se často střídala; poslední vrchností bylo arcibiskupské metropolitní kapitulum v Olomouci, jemuž dodnes náleží asi 700 ha lesa na katastru Nepřívaze.
První vyučování poskytoval roku 1773 vysloužilý voják (čtení, psaní a počty). První školní budova byla postavena roku 1788.
_ _ _
ZDROJ
Heimatbuch Kreis Bärn (1945) str. 226-227. Státní okresní archiv Bruntál.
