Tři strany věnuje zaniklé obci Nepřivaz pamětní kniha "Heimatbuch für den Bezirk Bärn der Nachbargemeiden des Bezirkes" čili "Pamětní kniha okresu Moravský Beroun včetně sousedních obcí okresu".
Překlad původního německého textu z roku 1930, který má 772 stran a Nepřivaz je zde popsána na s. 562 - 564. Pamětní kniha je v Zemském archivu v Opavě pod signaturou C 204.
Das Dorf liegt in 600 m Seehöhe am Westrande des Odergebirges in einer schwach südlich geneigten Mulde der Hochfläche.
Nach der Volkszählung vom Jahre 1921 zählte der Ort 69 Häuser mit 103 Wohnparteien. Der Schieferbruch „Uhustein“ zählt 3 Häuser.
Von den 418 Einwohnern (194 m. und 224 w.) waren 407 deutsch, 9 tschechisch, 2 staatsfremd, alle 418 röm.-kath.
_ _ _
Obec leží v nadmořské výšce 600 m na západním okraji Oderských vrchů, v mírně k jihu skloněné sníženině náhorní plošiny.
Podle sčítání lidu z roku 1921 měla obec 69 domů se 103 bytovými jednotkami. Břidlicový lom „Soví kámen/ Výří kámen“ má 3 domy.
Z 418 obyvatel (194 mužů a 224 žen) bylo 407 Němců, 9 Čechů, 2 cizí státní příslušníci, všech 418 římskokatolického vyznání.
Das Gemeindegebiet umfaßt 1333 ha u. zw.:
Der Boden ist steinig (die Ackerkrume ist seicht) und gehört in die 3.–5. Güteklasse.
Die höchste Bodenerhebung ist der Maderberg (617 m).
Die Nordgrenze bildet der Lichnitzbach, in den bei der Kohlbaude ein kleiner Bach mündet („Im Taubitz-Tal“).
Südlich des Dorfes entspringt der Dirnbach, in den der Tschidolabach mündet, in den wieder das Totengründel-Bächlein fließt, das in der Nähe des Ortes entspringt.
_ _ _
Katastr obce má rozlohu 1333 ha, a to:
Půda je kamenitá (ornice je mělká) a patří do 3.–5. bonitní třídy.
Nejvyšším bodem je Maderberg (617 m).
Severní hranici tvoří potok Lichnitzbach, do něhož se u uhlířské boudy vlévá malý potok („v údolí Taubitz“).
Jižně od obce pramení Dirnbach, do něhož se vlévá Tschidolabach, do něhož dále vtéká potůček Totengründel, pramenící v blízkosti obce.
Uhustein, Eschenlahn, am Enga (im Engen Wald), Rodäcker, Hinzengrund (Tal), Kolenbrünnel, Sommerlahn, Gelloh, am Bran (Feld), Branwald, Grenzstrauch, auf der Höh, Richters Hübel (zur Erbrichterei gehörig), Schwedenkuppe (Berg 622 m), in Gründeln (Tälchen), am Blutplan, auf der Scheib (zweimal), im Winkel, Polzergraben, Eschenstamm (nördliche Fortsetzung der Eschenlahn), beim Ledermann (seinem Fels).
Tschidolzbach je patrně pojmenován podle slovanského „tri doly“ = tři údolí.
Boreswald („bor“ = borovice, tedy také les).
Tschidola-Bach (wohl vom slavischen „tridoly“ = 3 Täler), am Bores (Wald, „bor“ = Kiefer, auch Wald).
Zum Anbau kommen Korn, Hafer, Lein, Kartoffeln, Rotklee, Erbse, Wicke, Runkelrübe, Wrucken, Kraut.
Die Bewohner beschäftigen sich mit Landwirtschaft, Fabriksarbeit und Holzfällen.
Epperswagen hat 2 Steinbrüche, den am „Uhustein“ und den des Besitzers Prucel.
Im Orte wohnen 2 Kaufleute, 2 Gewerbetreibende, 15 Landwirte mit über 100 Metzen Besitz, 11 Kleinbauern mit unter 100 Metzen Grund und 22 Häusler. 3 Wirtschaften haben Wasserleitung.
_ _ _
Uhustein, Eschenlahn, am Enga (v Úzkém lese), Rodäcker, Hinzengrund (údolí), Kolenbrünnel, Sommerlahn, Gelloh, am Bran (pole), Branwald, Grenzstrauch, auf der Höh, Richters Hübel (náležející k rychtě), Schwedenkuppe (hora 622 m), in Gründeln (údolíčka), am Blutplan, auf der Scheib (dvakrát), im Winkel, Polzergraben, Eschenstamm (severní pokračování Eschenlahn), beim Ledermann (jeho skála).
Potok Tschidola (pravděpodobně ze slovanského „tridoly“ = tři údolí), am Bores (les, „bor“ = borovice, také les).
Pěstují se obilí, oves, len, brambory, jetel červený, hrách, vikev, řepa, brukev, zelí.
Obyvatelé se živí zemědělstvím, tovární prací a těžbou dřeva.
Nepřívaz má dva kamenolomy, jeden u „Soví skály/ Výří skály“ a druhý ve vlastnictví Prucela.
V obci žijí 2 obchodníci, 2 živnostníci, 15 zemědělců s majetkem přes 100 měřic, 11 drobných rolníků s méně než 100 měřicemi půdy a 22 domkářů. Tři hospody mají vodovod.
Bezirksbehörde: Olmütz. Bezirksgericht: Olmütz. Kreisgericht: Olmütz. Steueradministration: Olmütz. Steueramt: Olmütz. Handelskammer: Olmütz. Gendarmeriekommando: Hombot. Post-, Telegraphen- und Telephonamt: Hombot-Fabrik. Eingepfarrt nach Habicht.
In der Mitte des Dorfes steht eine Kapelle, auf einer Seite derselben steht eine Johannesstatue, auf der anderen das Kriegerdenkmal.
Schule: einklassig, mit Parallelklasse und 60 Kindern.
Das nächste Krankenhaus: Olmütz. Arzt: Hombot oder Groß-Waltersdorf. Apotheke: Groß-Wisternitz. Zahntechniker: Groß-Wisternitz. Tierarzt: Groß-Wisternitz.
_ _ _
Okresní úřad: Olomouc. Okresní soud: Olomouc. Krajský soud: Olomouc. Finanční správa: Olomouc. Finanční úřad: Olomouc. Obchodní komora: Olomouc. Žandárské velitelství: Hlubočky. Poštovní, telegrafní a telefonní úřad: továrna v Hlubočkách. Farně přísluší k Jestřabí.
Uprostřed obce stojí kaple, na jedné její straně je socha sv. Jana, na druhé pomník padlým.
Škola je jednotřídní s paralelní třídou a 60 dětmi.
Nejbližší nemocnice je v Olomouci. Lékař v Hlubočkách nebo ve Velké Střelné. Lékárna: Velká Bystřice. Zubní technik: Velká Bystřice. Veterinář: Velká Bystřice.
Die erste nachweisbare Erwähnung als „Dorf mit einem Meierhofe“ (Erbrichterei) findet sich in einer Urkunde v. J. 1340. Zweifellos ist also die Siedlung bedeutend älter.
Vermutlich war die ursprüngliche Siedlung eine Holzfäller- und Köhlerkolonie, die entweder ganz, zu mindest aber teilweise auf dem „Eschenstamm“ lag (noch jetzt im Walde sichtbare Feldstufen lassen darauf schließen).
Die Grundherrschaft wechselte oft, die letzte „Obrigkeit“ war das erzbischöfliche Metropolitankapitel in Olmütz, dem heute noch an 700 ha Wald im Epperswagener Gemeindegebiet eigen sind.
Der erste Unterricht wurde im Jahre 1773 von einem ausgedienten Soldaten (im Lesen, Schreiben und Rechnen) erteilt. Das erste Schulhaus wurde im Jahre 1788 erbaut.
_ _ _
První prokazatelná zmínka jako „ves s poplužním dvorem“ (dědičná rychtářská usedlost) se nachází v listině z roku 1340. Osada je tedy nepochybně podstatně starší.
Původní osídlení bylo patrně dřevařskou a uhlířskou kolonií, která ležela buď zcela, nebo alespoň částečně na místě zvaném „Eschenstamm“ (dosud v lese patrné terénní stupně polí na to ukazují).
Vrchnost se často střídala, poslední „vrchností“ bylo arcibiskupské metropolitní kapitulum v Olomouci, jemuž dodnes patří asi 700 ha lesa na katastru Nepřivaz.
První vyučování poskytoval roku 1773 vysloužilý voják (čtení, psaní a počty). První školní budova byla postavena roku 1788.
_ _ _
Uhustein → Soví kámen / Výří kámen
Eschenlahn → Jasanová paseka (jasanový svah / mýtina)
am Enga (im Engen Wald) → U Úžiny (v Úzkém lese)
Rodäcker → Mýcená pole / klučiny
Hinzengrund (Tal) → Hinzenovo údolí
Kolenbrünnel → Uhelná studánka / Uhlířská studánka
Sommerlahn → Letní paseka
Gelloh → Žlutá louka / žluté místo (od gelb)
am Bran (Feld) → Na Brani (pole)
Branwald → Branový les
Grenzstrauch → Hraniční křoví
auf der Höh → Na výšině / Na kopci
Richters Hübel (zur Erbrichterei gehörig) → Rychtářův kopec (náležející k dědičné rychtě)
Schwedenkuppe (Berg 622 m) → Švédský kopec (hora, 622 m)
in Gründeln (Tälchen) → V dolinkách / v malých údolích
am Blutplan → Na Krvavé pláni
auf der Scheib (zweimal) → Na Kotouči / Na plotně (dvakrát)
im Winkel → V koutě / v zákrutu
Polzergraben → Polzerský příkop / rokle
Eschenstamm (nördliche Fortsetzung der Eschenlahn) → Jasanový hřbet / jasanový kmen (severní pokračování Eschenlahn)
beim Ledermann (seinem Fels) → U Koželuha (jeho skála)
_ _ _
ZDROJ
THEIMER, J.: Heimatbuch für den Bezirk Bärn einschleisslich der Nachbargemeiden des Bezirkes. Bärn (Emil Hynek) 1930. Str. 562 - 564.
Více o zaniklé obci Nepřivaz také na našem webu zde
