Zpět na výpis obcí

Velká Střelná – Gross Waltersdorf

Velká Střelná představovala po Městě Libavé, vzdáleném pouhých šest kilometrů, druhé nejvýznamnější sídlo uvnitř dnešního VÚ Libavá.

Související články: Velká Střelná - údržba bývalého hřbitova

Horní částí obce procházela významná silniční spojnice mezi Olomoucí a Městem Libavou. Rozlehlá obec disponovala poměrně rozvinutým zemědělstvím, jakož i nemalou sítí malých živnostenských podniků, ale především nad jiné vynikala svým průmyslovým charakterem, na němž měly lví podíl známé břidlicové lomy a doly, které poskytovaly do roku 1914 pracovní příležitosti stovkám dělníků (až 600 míst) z Velké Střelné i širokého okolí.

Práci poskytovala i parní pila, bednářská firma Johanna Steckera vyrábějící různý dřevěný sortiment do domácností. Existovala tu i výrobu sodové vody, lihovin, cihelna, dva mlýny, tři pily, tři větrné mlýny, několik obchodů, pekáren a sedm hostinců, z nichž dva byly označovány za hotely s ubytováním.

Dominantami Velké Střelné s vlastním poštovním a farním úřadem, četnickou stanicí, lékárnou či muzeem, bylo hned několik staveb. Především se jednalo o farní kostel sv. Mikuláše, bývalý poplužní dvůr a neodmyslitelné siluety větrných mlýnů.

K obci patřilo i několik osad, kolonií a samot. Asi dva kilometry severozápadě se nacházela osada Hühnerberg se třinácti domy (1945). Na jihu ležel komplex budov tzv. Schieferwerke, na jihovýchodě kolonie Bräuerberg se třemi domy a dalšími hospodářskými objekty, na severu potom kolonie Rosengarten, na západě skupina šesti domů – tzv. Karlstal. Mezi samoty patřil velkostřelenský mlýn s pilou při soutoku potoka Střelná s řekou Odrou, Drexlerova pila (Streckenmühle) ležící asi o kilometr výše proti proudu Odry. Dále tzv. Hampelmühle u soutoku Lichničky s Hühnerbergským potokem. Významnou osamocenou stavbou byl lovecký zámek (dřívější myslivna) Bores, který je armádou stále využíván.

Velká Střelná se stala evropsky proslulou lokalitou díky břidlicovému průmyslu. Katastrální území obce totiž ukrývalo (a stále ukrývá) největší zjištěné ložisko vysoce kvalitní břidlice ve střední Evropě, které poskytovalo surovinu na výrobu břidlicových ploten, které se jakostí a trvanlivostí vyrovnaly nejlepší světové konkurenci. Vždyť co do kvality měla být ve světovém měřítku na čtvrtém místě. I když příležitostné využívání místních ložisek kvalitní břidlice se odvíjí pravděpodobně již od 16. století, její opravdová průmyslová těžba začala až ve 30. letech 19. století. Až do roku 1866 probíhala v okolí Velké Střelné pouze povrchová těžba. Poté ve snaze plně využít kvalitní potenciál místních ložisek došlo i na hlubinnou těžbu. Postupně tak vznikly celkem 4 doly (jámy), hluboké až 150 metrů. Vytěžená břidlicová krytina, stejně jako broušené dlaždice, byli zasílány do všech zemí rakousko–uherské monarchie (zbytky se používaly k výrobě brousků a školních tabulek). Mezi velké odběratele patřila Vídeň, kde velkostřelenská břidlice pokrývala střechy významných budov. Dva vagóny dokonce putovaly také za oceán do New Yorku. Ročně se transportovalo na 2000–2500 vagónů suroviny. Určité snahy o obnovu těžby přišly v 90. letech 20. století. Nenašly však naplnění.

Kdysi rozlehlou obec dnes připomíná jen památník obce zbudovaný u bývalého kostela dřívějšími obyvateli v roce 1993.

Zpět na výpis obcí