Stará Voda, malá obec ukrytá v členitém terénu Nízkého Jeseníku, ležela necelé čtyři kilometry od Města Libavé při okresní silnici spojující toto město s Budišovem nad Budišovkou.
Související články: Stará Voda 5/2018 - mezinárodní pracovní setkání skautů ve Staré Vodě , Stará Voda, úprava okolí před poutí 14.7.2018, Česko-německé setkání s rodáky, Stará Voda, pouť ke sv.Anně 20.-22.7.2018, skauti ve staré vodě ve dnech 10.-12.5.2019, Stará Voda 20.7.2019, Tradiční svatoannenská pouť 26.-28.7.2019, Nové buňky ve Staré Vodě, Vánoční zpívání ve Staré Vodě 14.12.2019, Unikátní 3D model Kostela ve Staré Vodě, Spolkové pracovní setkání, Svatá Anna se blíží..., Pracovní setkání skautů ve Staré Vodě, Noc kostelů ve Staré Vodě, Plenér ve Staré Vodě 25.6.2021, Pouť do Staré Vody 23.-25.7.2021, Vánoční zpívání 18.12.2021, Benediktini ve Staré Vodě 18.dubna 2022, Průvodci ve Staré Vodě, Noc kostelů ve Staré Vodě, Cesta zvonů do Staré Vody, Pracovní akce ve Staré Vodě 25.června 2022, Obnovený památník letce mjr.Miloslava Petrů , Společné pracovní setkání před poutí 16.července 2022, Připutujte do Staré Vody na pouť ve dnech 22.-24.července 2022, Poutní den 23.července 2022, Cena olomouckého kraje , Žehnání zvonů ve Staré Vodě, Zvedání zvonů ve Staré Vodě, Už z hor zní zvon..., Předvánoční zpívání ve Staré Vodě, Generální úklid kostela ve Staré Vodě, Stěhování historického harmonia ve Staré Vodě
Svou velikostí, složením obyvatelstva ani hospodářskou orientací nijak nevybočovala z celkového charakteru jiných libavských obcí. Po kulturní a zejména duchovní stránce je ovšem dalece předčila a mohla se směle poměřovat s výraznými středisky kraje i celé Moravy.
O proslulost obce se nezměrnou částí zasloužilo zdejší poutní středisko, známé již v 16. století, s cenným barokním chrámem sv. Anny a sv. Jakuba Většího a v neposlední řadě blízký klášter, jehož věhlas snad navždy rozšířilo působení piaristické koleje, která vychovala skvělé osobnosti kulturního, vědeckého a duchovního života.
Starovodskou kolejí prošla celá řada uznávaných a slavných jmen, jako například František Kassián Halaška, Jan Evangelista Purkyně, Gelasius Dobner nebo Adaukt Voigt.
Z existence poutního místa těžila samozřejmě i obec díky zástupům poutníků, které sem ročně přivedla zbožná úcta k hlavní patronce sv. Anně, na jejíž svátek 26. července Stará Voda doslova praskala ve švech (kupříkladu v roce 1910 navštívilo jen ve dnech oslav svátku sv. Anny obec na 4 000 poutníků). Místní obyvatelé si tak mohli kromě tradičního zemědělství notně přivydělat ubytováváním znavených poutníků, o jejichž pohodlí a potažmo i peněženky se postarala škála zařízení a služeb v čele se třemi hostinci, poskytujícími i ubytování, obchody se smíšeným zbožím, pouťovými suvenýry, cukrárnou a pekařstvím. Kromě toho v obci fungovala cihelna, vodní a větrný mlýn, břidlicové lomy (na konci války úřady v obci evidovaly 41 živností).
Po roce 1945 si celá obec i s poutním kostelem, klášterem i kaplí sv. Anny nad tzv. Královskou studánkou prošla strastiplným martýriem. Po zabrání čsl. armádou byly budovy demolovány a prodávány zájemcům coby stavební materiál. Chmurnému osudu se nevyhnul ani památkově chráněný poutní kostel, který byl jako nežádoucí objekt doslova trpěn. Interiér i s cenným mobiliářem byl postupně barbarsky vyplundrován a rozkraden. Místo poutníkům poskytoval přístřeší vojákům, stádům dobytka i vojenské technice. Devastaci objektu dokončila po roce 1968 sovětská armáda. Přes dílčí opravy (vesměs nouzové) se k postupné rekonstrukci přikročilo až po roce 1990.
Od roku 1995 se na vzkříšení Staré Vody pravidelně podílejí svými aktivitami skauti pod vedením člena spolku Lubavia Jana Pečínky. Především díky nim, a za spolupráce dalších nadšenců, bývalých obyvatel obce a armády, zažívá poutní místo ve Staré Vodě v posledních letech pozvolnou renesanci, kdy se mj. podařilo kompletně rekonstruovat zcela zdevastovanou kapli nad Královskou studánkou, upravit okolí kostela, bývalého kláštera i místní hřbitov.
Během léta 2019 byla pracovníky NPÚ, územního pracoviště Olomouc, provedena dokumentace výzdoby pomocí dronů ve starovodském kostele sv. Anny a sv. Jakuba Většího. V rámci této dokumentace byl pořízen i kompletní sken interiéru, který byl použit pro zhotovení 3D modelu.
V mnodelu se pohybuje tlačítky WASD, nebo pomocí šipek - a to v kombinaci s myší, při současném držení levého tlačítka myši. Model je zaplněn čísly, na které když kliknete, objeví se popisky doprovázené fotografickou dokumentací (jíž je možno otevřít v detailu). Popisky začínají v presbytáři písmenem ,,i", kde jsou uvedeny obecné informace o poutním místě; pod čísly se pak skrývají informace o jednotlivých partiích interiéru.
Za poskytnutí modelu děkujeme panu Mgr. Milanu Škobrtalovi z Národního památkového ústavu, územní pracovišťě Olomouc.
Model naleznete zde
Model vznikl v rámci výzkumného projektu Bezpečné snímání historických objektů bezpilotními helikoptérami – asistivní technologie, metodika a využití v památkové praxi (DG18P02OVV069), financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II). www.dronument.cz
